Komunální symboly udělené rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 9 ze dne 21. června 2018.
V malebném zeleném údolí, kterému vévodí řeka Úslava, se nachází obec Újezd u Plánice. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1551. Předpokládá se ale, že Újezd vznikl mnohem dříve v souvislosti se založením kláštera v Nepomuku v polovině 12. století. Historie samotné obce byla od středověku spojena s osudy nedalekého města Plánice, tedy bývalého plánického panství.
Při tvorbě návrhu komunálních symbolů, znaku a vlajky, vycházel pan heraldik a vexilolog PhDr. Zdeněk Kubík především z hlavních historických a geografických reálií, včetně konkrétního přání a výběru obce.
Znak obce
Blason znaku: V červeném štítě stříbrné mlýnské kolo nad zeleným trojvrším se zlatým vlnitým břevnem .
Ikonografický význam navrženého obecního znaku Újezdu u Plánice je proto následující: Červený štít je převzatý z historického znaku města Plánice, neboť ta je součástí názvu obce (náležející k bývalému plánickému panství). Červená je též národní zemskou barvou (panovnickou i oběti). Heroldská figura zeleného trojvrší symbolizuje Šumavské předhůří (přírodní park Plánický hřeben), tj. okolní vrchy, ale též lesnatý katastr obce. Zelená je barvou naděje (přírody a obnovy), okolní venkovské krajiny (lesů, luk a polí), klidu a rekreace. Heroldská figura zlatého vlnitého břevna (tj. žlutého vodorovného vlnitého pruhu) jasně evokuje zdejší tok kdysi zlatonosné řeky Úslavy. Obecná figura mlýnského kola pak jednoznačně připomíná místní významné mlýny, viz např. sousední obec Mlýnské Struhadlo. Přičemž kruhový tvar kola je též narážkou na tzv. „újezd“, tj. skutečnost, kdy se lokátorem zakládané, osidlované území koňmo dokola objíždělo (tedy „ujíždělo“), z čehož vyplynula jeho základní rozloha. I proto je název „Újezd“ u našich obcí častý. Jedná se tak částečně o tzv. mluvící znamení Újezdu u Plánice (oné vymezující okružní trasy), ve smyslu známé latinské sentence „nomen omen = jméno znamení“.
Vlajka obce
Vexilologický popis vlajky: List tvoří čtyři vodorovné pruhy, červený, zelený, žlutý a zelený, v poměru 7:2:1:2. V červeném pruhu bílé mlýnské kolo. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Na stožár vztyčovaná vlajka, nebo prapor (pevně spojovaný s žerdí), opakuje všechny výše popsané tinktury a figury jejich vexilologicky vhodnou derivací ze (svislého) štítu znaku do (vodorovně) obdélníkového listu vlajky (praporu) o stranovém poměru šířky k délce 2:3 (závazně daném státní vlajkou České republiky), tvořeného čtyřmi vodorovnými pruhy (červeným, zeleným, žlutým a zeleným v poměru 7:2:1:2) s mlýnským kolem uprostřed (horního) červeného pruhu. Efekt znakového trojvrší a vlnitého břevna přitom vzniká přirozeným vláním těchto pruhů vlajky (praporu).